Drby z „pravěku“!

  Kdysi dávno, koncem minulého století, jež pro mnohou mládež už je „ pravěkem“, žili byli v jedné vesnici lidé, kde každý třetí byl soudruh, a každý pátý členem PS VB. O pořádek bylo postaráno, protože hlídali všichni všechny! Jen občas nějaká drobná událost rozvířila stojaté vody, a  byla takovou světlou chvilkou v tom nudném koloběhu života.

Hlášení rozhlasu!

Starší jistě pamatují ty „ krásné" okamžiky, kdy z rezavého ampliónu, většinou otočeného na druhou stranu aby nebyl slyšet ten rozdrchlaný hlas, vzešla občas  nějaká ta perla. Vesnicí se nesla písnička „ Včera neděle byla, byla, byla,byla, než  přerušovanou píseň přerušil předseda svým, jedna, dva, tři, pozor hlášení MNV. Žil tam jeden mladší traktorista, věčně s RUMěncem v hrdle a v žaludku, který vždy předsedu zdravil svérázným způsobem! Jednou  takhle s RUMěncem v žaludku, šel pozdravit předsedu do jeho kanceláře! Rozhlas ještě běžel, a tak se na celou vesnici ozvalo: „ A starosta je vůl, a vezmem na něj hůl, a dáme mu s ní do tlamy! A tajemníkovi taky!" Načež někdo z venčí vběhl dovnitř, ať si alespoň vypnou rozhlas, že se baví celá vesnice!

Noční varta.

 Bývaly doby  kdy čas ještě nebyl naším nepřítelem, a tak se občas stalo, že jsme k ránu razili domů! Jenom nám bylo stále divné, přestože jsme nebyli nikterak hluční, že druhý den lidé věděli, kdy, kdo, kde a s kým. Nebyli jsme v tom sami! V domech, kde se večer odehrávala „ Itálie", byla druhý den informována půlka vesnice. Trvalo dost dlouho, než jsme tajemství objevili.  Byla to jedna stará paní  která trpěla poruchou spánku, a tak skoro celou noc vartovala po vesnici, a dodávala zaručeně čerstvé informace!

Soudružka na špatném místě!

Jak už to tak chodí, život tropí hlouposti! Švagrova matka dojila v kravíně! Tenkrát se ještě dojilo ručně! Krávy jak se tak různě melou a flákají oháňkou, uhodila ji vedlejší kráva do obličeje. Ta se na ní rozzlobila, a zakřičela, „ Táhni ty jedna krávo pitomá, nebo vezmu klacek a pomůžu ti!" Ale co čert nechtěl, jedna soudružka která bydlela nedaleko, vydala se zkoumat naše zemědělství, a tak se zastavila v kravíně! Zrovna v ten kritický okamžik, kdy se dojička snažila odstrčit krávu o kousek dál. Ode dveří kravína se jenom ozvalo. „ Kdo je u vás kráva, budu si stěžovat!" Za pár dní byla předvolána na výbor, aby se soudružce omluvila, že ji nazvala krávou, a sprostě ji vyhnala!

Konkurence!

Konkurence je sice dobrá věc, ale ne v informatice! Mládež si sice myslí, že internet je nejrychlejší informační zdroj, ale ani před padesáti lety nebyla situace kritická, sice jenom v hranicích obce, ale tenkrát nebyli lidé tak nároční! A co do rychlosti zaručených zpráv, se internetu vyrovnala! Žily tam asi čtyři mediální hvězdy a dokonalé informátorky, ale každá si chránila jako oko v hlavě svůj zdroj informací. A to byl právě ten kámen úrazu! Všechny informace byly ověřené a tudíž pravé, jenom nikdo nevěděl, kde leží ta pravá pravda! Jelikož měly všechny pravdu, nemohly si přijít ani na jméno. Každá hned věděla odkud vítr vane, když se nesla nějaká nová informace. Tenkrát se tomu jenom říkalo drby!

I tenkrát život tropil hlouposti, a myslím, že dodnes se toho mnoho nezměnilo!